„Při nehodě jde o vteřiny, a rád bych jednou znal pocity vyprošťovaných lidí“ říká Jaroslav Žák, hasič s více než třicetiletou praxí a člověk, pro kterého je vyprošťování na prvním místě.

Jaroslav Žák, velitel čety výjezdových hasičů na směně C, stanice Chrudim

„K profesionálním hasičům jsem nastoupil v roce 1985. Jsem automechanik s elektrotechnickou průmyslovkou. Vždy mě zajímala technika a elektrotechnika. Asi proto jsem se u hasičů velmi rychle zorientoval. Měl jsem to štěstí, že mě podporovali osobnosti tehdejší hasičské doby, kterými byli Miroslav Mládek, František Rulík, Josef Jelínek a Miroslav Polák – šéfové, kteří nemuseli, ale dali mi tehdy prostor a hlavně důvěru, bez toho to nejde,“ říká Jaroslav Žák, hlavní průkopník vyprošťování u dopravních nehod v okrese Chrudim.

„V osmdesátých letech se úplně první vyprošťovací zařízení nacházelo pouze v krajských městech. To mě velmi vadilo. Šanci být vyproštěn z vozu při nehodě, tak měli pouze lidé, kteří havarovali v krajském městě a okolí. Považoval jsem to za nespravedlivé a chtěl jsem to změnit. U zahraničního partnera Holmatro jsem zjišťoval, jaké jsou možnosti vybavení. Jelikož jsem se o vybavení začal zajímat, firma mě pozvala do Holandska. Teprve tam jsem pochopil, že v Československé republice, systém vůbec nefunguje,“ vysvětluje Žák, který si uvědomil, že cesta k záchranářství v Československu je v 80. letech 20. století opravdu v samém zárodku.

Jaroslav Žák chtěl vybudovat na Chrudimsku fungující systém při vyprošťování osob z havarovaných vozidel. „Chtěl jsem to vybudovat pro své kolegy-kluky na stanici, a hlavně pro lidi, kteří zůstanou zaklínění v havarovaných vozech.“

Od roku 1986 začíná se sběrem informací a zkušeností s provozem vozidel „Technické pomoci“ a „Rychlé technické pomoci“ u krajských útvarů Sboru PO, kde tato vozidla s kvalitním vyprošťovacím zařízením již fungovala na základě přídělu devizových prostředků od Hlavní správy Sboru PO.
Od počátku byl u zrodu nadporučík Jaroslav Žák, který tomuto zajištění věnoval maximální úsilí a stal se z něho uznávaný odborník v této otázce. V roce 1988 sbor hasičů obdržel ojeté vozidlo T 613, které bylo dáno na přestavbu v roce 1989 a po opravě a vybavení ochranným rámem bylo přestaveno tak, aby mohlo sloužit jako vyprošťovací vozidlo.

Tím chrudimští profesionální hasiči získali vozidlo T 623 RTP vybavené speciálním vyprošťovacím zařízením Holandské firmy Holmatro, které nám zakoupily tehdy největší podniky okresu Chrudim n.p.Transporta a Dako Třemošnice.

„Jako první jsme uplatnili u tohoto typu vozidla tzv. regálové uložení výbavy v zadní části vozu a motorovou jednotku spolu s nástroji umístili vpředu v kufru vozidla. Od roku 1998 bylo toto vozidlo přesunuto pro výjezd na požární stanici Seč. Velkého úspěchu dosáhl hasičský tým na výstavě požární techniky Pyros 1991 v Brně při ukázkách postupů vyprošťování, a to v této době u nás neznámé stabilizace vozidel, která byla převzata z propracovaných postupů školícího střediska vyprošťování firmy Holmatro,“ upřesňuje Žák, který se ze dne na den zdokonaloval a ukázky vyprošťování osob z havarovaných vozidel na výstavě návštěvníky doslova nadchlo. „Neustále jsem pracoval na zdokonalování. Byla pro mne pocta představovat vyprošťovací zařízení managementu hasičů a předávat informace do hasičských škol a učilišť. Vyprošťování bylo o souhře lidí i techniky. Na stanici jsme měli nejlepší vyprošťovací zařízení i nejlépe vybavené auto. Byli jsme v republice na tu dobu prostě špičkově vybavení a měli jsme nejlepší znalosti!“

Jako projev uznání za dobrou prezentaci této firmy, bylo umožněno nadporučíku Žákovi absolvovat kurz vyprošťování přímo v Holandsku. Dalším úspěchem pro chrudimské hasiče bylo uvedení do provozu druhého vozidla, a to JEEP CHEROKEE 4,01 TA 1 s vyprošťovacím zařízením v okrese Chrudim. Vozidlo bylo uvedeno do provozu 22.12.1994 a jednalo se o vozidlo požární stanice v Hlinsku. S odstupem tří let bylo dne 22.11.1997 uvedeno do provozu v pořadí již třetí vozidlo RZA l. – Mercedes Benz 314 s umístěním na centrální požární stanici Chrudim. U tohoto vozidla bylo na základě našich požadavků, prvně v této kategorii vozidel, použito hašení pomoci vysokého tlaku vody, kdy při tlaku 24 bar na proudnici, dodávalo 60 l vody za minutu, s možností přimíšení Pyrocoolu pro zvýšení chladícího účinku vody.

Není divu, že zkušený hasič stál v roce 1999 i u samotného zrodu specializačního kurzu vyprošťování při dopravních nehodách nazvaného „Kurz osádek rychlých zásahových automobilů“ na hasičských učilištích, a to ve Frýdku Místku i Brně. A tak po pár měsících již hasiči neměli za povinnost ukotvenou v legislativě pouze hasit, ale také zachraňovat lidské životy u dopravních nehod.

A pak to přišlo: „Všude změť těžkého železa nakupená do výšky, prostě katastrofa,“ říká k největší železniční nehodě na Chrudimsku Jaroslav Žák

„Při železniční nehodě v Krouně jsem si uvědomil, že ta naše nejlepší Tatra T623 s vybavením, které bylo prezentováno celosvětově na propagačních materiálech výrobce, který je na čele ve vývoji a výrobě vyprošťovacího nářadí na takové neštěstí nestačí…. Naše nástroje byly vhodné pro silniční dopravní nehody, ale absolutně nevhodné na ty železniční,“ přibližuje své zkušenosti Žák.
„Vykolejené vagony byly na podmáčené louce. Nikdo nechtěl vjet s jeřábem na podmáčenou půdu a přizdvihnout železniční služební vůz – takový ten dřevěný vagon, který po nárazu s motorákem plným lidí nadskočil a vjel dovnitř do tří čtvrtin motorového vozu. Ten relativně lehký dřevěný vůz totiž tlačila obrovská hmotnost tří plně naložených vagonů, které samovolně ujely po špatném zajištění z nádraží. Představte si, že motorák, který váží asi 25 tun se srazí s protisměrně jedoucími vagony o hmotnosti několika set !!! tun. Při takovém nárazu se trosky velmi pevně vklíní do sebe a zdvihnou se do výše několika metrů. A mezi těmi obrovskými dimenzemi profilů schasi podvozků, nosných konstrukcí a náprav máte 20 lidí …. Byla tam holka, která ten náraz přežila, a nad ní byla hora železa o neskutečné váze. Od smrti toho děvčete jí dělily dva centimetry. Hlavou vám probleskne, že ji musíte zachránit, a přitom jste bezmocní. Nemohli jsme to vzdát. Použili jsme největší nafukovací vaky, které uzdvihnou až 130 tun a cestu k uvězněné holčině proklestily stříhací nůžky, když pracovaly asi i za hranicí svých možností. Na těch dimenzích materiálů fungovaly jen ty nejlepší nástroje. Vytahovali jsme mrtvé, ale u takové katastrofy se musíte soustředit na přeživší. Musíš se okamžitě rozhodnout. Jedeš na plný plyn. Zraněnému nesmíš dát najevo, že je to velmi těžké, ba naopak – vyprošťování bude jednoduché. Nepřipouštíš si variantu, že to nedopadne,“ přibližuje vteřiny jednoho z nejtěžších zásahů Jaroslav Žák.

„Samotný zásah bych rozdělil do fází. Po příjezdu na místo, musíš obhlédnout situaci, rozdáš úkoly zasahujícím hasičům. Zjistíš, kterého zraněného budeš vyprošťovat jako prvního. Musíš se rychle rozhodnout a začít vyprošťovat. Jako když přepneš do jiného „módu“. Musíš věřit vyprošťovacímu zařízení, že tě nezklame, stejně tak věříme jeden druhému u zásahu.“
Železniční nehoda v Krouně, to je situace, která hasiče utvrdila v tom, že potřebují spolehlivé a kvalitní nářadí.

„Nikdy nevíme, k jakému případu přijedeme…“ říká Žák.

„Když se zásah povede, je vidět na tvářích zasahujících hasičů, že mají radost. „Je to víc než finanční odměna,“ vysvětluje Jaroslav Žák a jedním dechem dodává: „Neustálá pokora, když jsi u tragického zásahu, nejsi frajer, hasič musí být připraven na zásah a je velmi těžké připravit kluky hasiče na těžký zásah. Úcta a pokora tě musí provázet každý den.“
Po železničním neštěstí v Krouně byla vůle i finanční možnosti připravit a postavit nové zásahové auto. Zjistili jsme, kde jsou nedostatky, a že stávající technika úplně nestačí. Posuzovat jsme mohli hned několik hydraulických nářadí, protože na to neštěstí jedno nestačilo. A tady lze jednoznačně říci, že naše nářadí, které jsme měli k dispozici, uspělo. Bylo to nejlepší, které jsme tam v tu dobu měli k dispozici.“

Na stanice se po tragické nehodě v Krouně zakoupila nová nářadí – tzv. těžké hydraulické sady pro těžké zásahy. Novým vozem byl Mercedes Sprinter, v němž hasiči vozili hned dvě vyprošťovací sady nářadí a k zásahu v tomto rychlém voze jeli nově tři hasiči.

Hydraulické vyprošťovací nářadí se dostalo postupně na všechny stanice v České republice.

„Po vzniku nových krajů, po roce 2000, jsme dostali novou cisternu, kterou jsem měl možnost opět vybavit. Při stavbě byly v maximální míře využity všechny místa nástavby včetně hluchého a zaslepeného prostoru před nádrží na vodu. Toto stoprocentní využití nástavby si přišli k vlastní inspiraci fotit i výrobci nástaveb hasičských vozidel!!! Hasiči v dnešní době procházejí řadou výcviků. Je vynikající, když můžeme navštěvovat automobilku v Mladé Boleslavi, kde trénujeme vyprošťování přímo na vozech Škoda. Přijedou se tam prezentovat i firmy, které prodávají vyprošťovací zařízení. Hned můžeme posoudit na několika hydraulických nářadích, které je dobré a které neobstojí.“

Hasiči musí znát konstrukci vozidel, a to proto, že sami sebe nebo zachraňované mohou při vyprošťování vystavit nebezpečí zranění nebo ohrožení na životě. Proto se neustále zdokonalují při školeních. Musí znát všechny ochranné prvky vozidel, kde se nacházejí autobaterie, kde airbagy a jaká nová nebezpečí přichází s hybridními případně elektrickými automobily. Musí prostě jednoznačně vědět, kde mohou tzv. střihnout.

Dnes už se vyprošťování z havarovaných vozidel posunulo hodně dopředu. Automobily mají řadu bezpečnostních prvků. Ke stavbě vozidel jsou používány vysokopevnostní oceli, a tak se může stát, že ocel použitá v klíčových bodech karoserie vozidla nebo sedačky má větší tvrdost než čelisti střihacích nůžek záchranářů…. Auta jezdí mnohem rychleji a zrychlila se i doprava – vysvětluje Jaroslav Žák a hned dodává: „bezpečnostní prvky musíme brát v úvahu, nesmíme si je sami nevhodným postupem prací aktivovat. Auta jsou daleko pevnější, než bývala. Vysoká rychlost jízdy a oblíbenost vysokých konstrukcí vozidel vede daleko častěji k převracení havarovaných vozidel. Dnes vznikají jiné typy zranění při dopravních nehodách než dříve. Viditelná zranění se přesunula na neviditelná, mezi která patří vnitřní krvácení – vnitřní zranění… těžko se odhalují. To všechno jsou okolnosti, které dělají naši práci mnohem složitější a náročnější.“

por. Bc. Vendula Horáková
tisková mluvčí
HZS Pardubického kraje